16. výjezd

Zpět na "Naše cesty"

Myšlenka dovolené v Řecku se zrodila při trávení vánoční dovolené v termálních lázních ve vyhřátém bazénu, ... kam jet do teplých krajin aby to bylo karavanem a byla dostupná vzdálenost destinace. Co třeba Řecko, a už to šlo jedno po druhém. V této zemi jsme ještě nebyli a proto nás to velice lákalo. Nastala doba příprav, mimochodem tuto část mám velice rád, plánování cesty, výběr vhodných míst k přespání atd. Byly přečteny desítky různých diskuzí, recenzí, které se vztahovaly k tomuto tématu, nejvíce bylo čerpáno z www.caravan24.cz a www.diskuze.recko-autem.cz. Trochu to přeženu, ale ve výsledku vyplynulo, např. že bez čistého průjezdu Srbskem,
vás minimálně zastřelí, nebo půjdete zbytek cesty pešky protože vám rozeberou, ukradnou auto i s karavanem a možná unesou i manželku, o tom až za chvilku. Před samotnou jízdou, jsme měli už zajištěny dálniční známky v elektronické verzi pro Rakousko a Maďarsko, ve zbylých státech se platí mýtné. Pro pobyt v kempu využíváme kempingovou kartu ACSI, proto hlavně padl výběr na mimosezóní pobyt, ten vycházel na 17€ za parcelu, 2 osoby, auto, karavan, elektrická přípojka, denní sprcha pro každého člena (kdo má děti, domácího mazlíka).

Itinerář cesty byl sestaven tak aby to byla jízda na pohodu a ne nějaká štvanice, přeci máme dovolenou tři týdny od 15.6. do 6.7. Trasa byla České Budějovice - Halámky - Rakouský Horn - Vídeň (před Vídní nájezd na dálnici a po té se jelo prakticky až na několikakilometrový kus v Srbsku až do Řecka, Chalkidiki - Sithonia - Camping Mitari. Zpáteční cesta byla totožná.
Auto naloženo převážně proviantem, v rakvi předstan a pár doplňků pro kempování, zapojit karavan a může se pomalu vyrazit. Vyjíždíme v pátek kolem 16 hodiny, s plnou nádrží (celkem jich bylo pět - 325 litrů nafty) opouštíme Českou republiku a začínáme krájet rakouské kilometry po parádní silnici až před Vídeň kde se najíždí na dálnici. Průjezd Vídní bez sebemenších zdržení byl velice rychlý. Hranice Rakousko/Maďarsko a valí se dál na Gyór a Budapešť. Před Budapeští si ohlídat odbočení na M0 městský okruh a pokračovat na jih směr hraniční přechod Röszke/Horgoš.
Zde před hranicí tankujeme na poslední maďarské čerpačce ÖMW, kde si vybíráme místo k přespání a po vydatnější skoro noční večeři uléháme ke spánku. Ráno kolem sedmé opouštíme Maďarsko, s náramným pocitem rychlého asi desetiminutového průjezdu hranicí, i zde byl velký strašák dlouhých čekacích dob, projíždí tudy asi miliarda německých Turků !!! Někdo využívá nedalekého přechodu, kde nejsou autobusy ani kamióny, ale otvírací doba pouze přes den. A
začíná trochu nudná jízda Srbskem, nechci se nikoho dotknout ale Srbsko není zrovna naše krevní skupina, okolí dálnice asi i trochu vypovídá o zdejší situaci. Domy, dopravní technika, a podobně. Jízda touto zemí ubíhá pomalu, co by jsme od rychlosti lehce přes 80km chtěli. Tato rychlost stejně jako v Maďarsku může být kontrolována a je na každém jak se s tím vyrovná,
zde snad jsou údajně nainstalované radary pro úsekové měření. K večeru vjíždíme nedaleko městečka Vranje do kempu Enigma, kde nás sympatický majitel Roco vítá v rodinném kempu. Po rychlém zaparkování, připojení el. přípojky a sprše sedáme do restaurace a s chutí dáváme místní vychlazené pivko při sledování fotbalu v TV. Noc v tomto transitním kempu stojí 20€, ani jsme nevyužili dva bazény, které jsou k dispozici. Ráno opouštíme kemp a zanedlouho přijíždíme na
Srbsko/Makedonskou hranici, zde menší asi 20 minutové zdržení a hurá vpřed. V Makedonii tankujeme na frekventované čerpačce, kde nafta vychází na 27,- kč. Ani jsem nečekal tak kvalitní dálnici, průjezd Makedonií byl bez problému, bez zastávek. Přechod přes hranice opět bez komplikací. Na větší čerpačce s přilehlým parkovištěm, pergolou, lavicemi a dětským hřištěm si dopřáváme rychlý oběd, nesporná výhoda karavanu s kuchyňkou, žádné velké kuchtění
"Vídeňský guláš" s krajícem chleba, dobrá káva a pokračování v cestě. V Řecku se pohybujeme většinou po dálnici, chvílema po široké, ale široké dvouproudovce. V odpoledních hodinách najíždíme do kempu "Camping Mitari". Pasy ani občanku nechtěli, spokojili se pouze s kartou ACSI, kterou si tam nechali po celou dobu pobytu. Poslali nás vybrat parcelu, vyfasovali čip na
sprchu a hurá stavět naše třínedělní sídlo. Kemp samotný je dost rozlehlý, asi ¼ zabírají celosezóně zaparkované karavany. U nás doma chaty, tady karavany u moře, ale všechny vzorně upravené s předstany, pergolami a podobně. Parcelu jsme měli vybranou poměrně rychle, v kempu minimálně lidí = hodně velký výběr. Z místa výhled na moře, na pláž cca 100m, co víc si přát. Vybavenost kempu bych řadil spíš k těm středním (bohužel ne k těm našim), vydlážděné cesty, čisté a navoněné sociály, Velký bar nad pláží, Taverna a Minimarket dostačoval k běžnému nákupu základních surovin. Kemp je situovaný, v klidné části vesničky Elia, spíš taková samota, nikde nic, žádná atrakce, žádná promenáda, velký klid. Pro nás 50+ už bez dětí úplně ideální klidné místo. Pro větší nákup jsme vyráželi do 12 km vzdáleného městečka Nikiti do osvědčeného Lidlu, nebo směrem od pevniny do 8 km dalekého Marmaras. Oboje jsme navštívili několikrát, Gyros, Pizza, stánky k dovolené samozřejmě patří. Po Sithonii děláme  několik výletů, asi nejhezčí byl po východní straně poloostrova do Sarti a povinnou návštěvou nádherné Orange Beach. Ochutnávky místních pokrmů byly výtečné, např. Gyros s oblohou, hranolkama za 4€, Pizza od 7€ po Gigapizzu za 12€, a to teda byl pro dva výkon. Kopec zmrzliny  za 1,20€, meloun kilo 0,29€, zelenina  a ovoce v průměru  stejné jako u nás. Celkově byl pobyt pohodový, bezproblémový, prázdná pláž, čistý a krásně zbarvené tyrkysové moře. Jediný malý škraloup byly dvoudenní bouřky, ale bouřky s velkým "B" takové doma asi nezažiju. Ale i to se dalo s přehledem přežít. 4.7.
dopoledne se vracíme domů, stejnou cestou, už ne v Srbsku do kempu, ale na větší benzině, kde za plechovku vychlazeného piva místnímu hlídači s asistencí 8 divokých psů usínáme v klidu a míru. Srbsko/Maďarský přechod Horgoš zvládáme asi za 35 minut a druhý spánek nám vychází na konci okruhu M0 za Budapeští. Průjezd Rakouskem v naprostém pořádku a domu coby kamenem dohodil J. Někdo říká, že Chalkidiki je česká vesnice, no celkem jsme potkali asi 4 české posádky, samozřejmě v rozjeté sezóně je to asi jiné.

Přikládám pár čísel.

Dovolená od 15.6. do 6.7. z toho 17 dní v kempu Mitari (Řecko, 14 dní s kartou ACSI za 17€) + 1 den v kempu Vranje (Srbsko), 3x nocování na čerpací stanici.

Projeto 6 států, s celkovým nájezdem 3396 km a průměrnou spotřebou cca 9,86l/100km. Což s tak těžkým karavanem asi okchej.

Samotná cesta s poplatkama vychází na 12000,-kč

Pobyt stoji 289€ = 7363,-kč (Řecko) + 20€ = 437,-kč (Srbsko).

Souhrn:

3 nedělní dovolená v Řecku, 2 osoby s karavanem vychází na 19800,-kč

Link. Camping Mitari